Jak vyléčit atopický ekzém u dětí

Rozhovor s MUDr. Michaelou Vančatovou

Atopický ekzém dokáže velmi potrápit děti i rodiče. Bylo to také jedno z velkých témat, které jsme s maminkami otevřely ve skupině Pro radost v mateřství.

Proč rozhovor? Rozhovory mám moc ráda, jsou zábavné a navíc se dozvíte informace z více zdrojů!

Na moje otázky, které jsou inspirovány tím, na co se ptaly maminky ve skupině, odpovídala kolegyně – lékařka Michaela Vančatová, která se léčbě atopického ekzému u dětí věnuje a vyléčila mimo jiné své dva syny.

1. Jak souvisí vznik atopického ekzému a stav střevního mikrobiomu?

Atopický ekzém, stejně jako astma a alergická rýma patří mezi tzv. atopická onemocnění, které spojuje příznak přecitlivělosti pokožky a sliznic k různým látkám v prostředí, které do organismu pronikají kůží, dýchacími cestami a právě trávicím ústrojím, kde přicházejí do styku s přehnaně a nevyváženě reagujícím imunitním systémem.

Vznik a průběh alergie je dán stavem a funkcí imunitního systému, přičemž 80% imunitních buněk se nachází ve střevě, proto je důležité pečovat o zdraví střev a s tím úzce souvisí střevní mikrobiom (mikroflóra).

Zdravá mikroflóra ovlivňuje řadu pochodů v těle, ale pokud se zaměříme na imunitu a stav pokožky, jde především o:

• ochranu proti kolonizaci patogenními mikroorganismy
• ochranu proti zánětlivým, alergickým a autoimunitním onemocněním
• podílí se na nastavení orální tolerance – prevence alergií
• ovlivňuje náladu a psychiku obecně, vnímání bolesti a také svědění

Narušená mikroflóra se projevuje řadou příznaků, mezi které patří především:

• poruchy trávení (nadýmání, břišní koliky, dráždivý tračník, zácpa, Crohnova choroba,ulcerózní kolitida…),
• poruchy imunity (infekce, intolerance, alergie, nádory),
• psychické poruchy (náladovost, deprese, ADHD, poruchy autistického spektra…),
• interní onemocnění (nadváha, obezita, jaterní steatóza neboli ztukovatění jater,inzulinová rezistence, cukrovka…),
• kožními problémy (od akné, vyrážek až po atopický ekzém).

A dalším ukazatelem, že střevní mikrobiom a střeva obecně mají souvislost s atopickým ekzémem je to, že mezi příčiny zhoršení/vzplanutí ekzému patří i konzumace určitých potravin:

• potraviny alergenní a dráždivé – hlavní alergeny jsou mléko, vejce (bílek), lepek, ořechy a dále ryby, některé ovoce (citrusy, ananas, kiwi, chloupkaté zahradní ovoce…) a zelenina (papriky, rajčata, celer, kyselé zelí a pikantní nakládaná zelenina…)
• sója, kakao, čokoláda, med, skořice, sladkosti (vliv cukru i barviv), koření (kari, chilli..), pochutiny jako hořčice a kečup aj.

2. Dá se vzniku atopického ekzému nějak předejít?

Důležité je začít už tím „rizikové“ dítě včas identifikovat, ideálně už v těhotenství. Sklon k atopickému ekzému se totiž dědí z generace na generaci spolu se sklonem k astmatu, alergické rýmě a některým dalším alergickým onemocněním. Dítě rodičů-alergiků má tedy mnohem větší pravděpodobnost, že bude trpět alergií-atopií, než dítě rodičů, kteří alergiemi netrpí. Na vzniku ekzému se ale podílí řada vnitřních a vnějších faktorů.

Hlavní příčiny vzplanutí/zhoršení ekzému a spouštěči záchvatů svědění jsou:

• zvýšená suchost pokožky
• dráždivé podněty – mýdla, prací a čistící prostředky, dezinfekce (např. gely na ruce,chlór v bazénech), kontakt s vlnou (svetr, deka), častý kontakt s vodou, pískem,hlínou, modelínou, barvami…
• kontaktní a vzdušné alergeny – roztoči, prach, pyly, zvířecí alergeny
• potravinové alergeny – mléko, vejce, lepek, ořechy, ryby, některé ovoce a zelenina, kakao, čokoláda, med, skořice aj.
• bakterie, viry, plísně
• ostatní vlivy – růst zubů, očkování, psychické změny (stres), klimatické změny (sucho v zimě, vlhko na jaře a podzim), zapocení (nejčastější příčina zhoršení ekzému –atopické děti jsou otužilé a mají rády chladněji, vliv chemie všeho druhu (konzervanty, léky…), hormonální změny (puberta…)…

Předejít tedy se dá tím, že se pokusíme omezit působení těchto vlivů, nebo o nich alespoň vědět. Jíst zdravě už v těhotenství a při kojení být opatrnější na konzumaci dráždivých potravin (u našeho staršího Vildy bylo spouštěčem snězení bonboniéry (mnou samozřejmě :)), když mu byly 3 měsíce). Minimalizovat chemii ve stravě (vařit ze základních surovin bez prefabrikátů), kosmetice a drogerii (používat certifikovanou přírodní kosmetiku a tu dobře vybrat, nepoužívat sprchový gel u dítěte), pokud lze neužívat léky (potíže řešit přírodními prostředky).

Mezi prokázaná specifičtější preventivní opatření patří užívání dostatečné dávky vitaminu D3 už v těhotenství. Nedostatek vitaminu D3 (už v těhotenství) se u dětí podílí na vzniku chorob jako:

• křivice,
• nesprávný vývoj chrupu,
• schizofrenie, autismus, hyperaktivita a dětská agresivita,
• astma,
• diabetes mellitus 1. typu,
• atopický ekzém (objevuje se často u kojenců, jejichž maminky měly v těhotenství nedostatek vitaminu D).

Užívání vitaminu D3 v těhotenství je prevencí stavů a komplikací jako jsou:

• předčasný porod,
• zvýšenou pravděpodobnost císařského řezu,
• nízkou porodní hmotnost novorozence,
• těhotenskou cukrovku,
• preeklampsii (preeklampsie a eklampsie jsou závažné až život ohrožující stavy projevujících se vysokým tlakem, otoky, bílkovinou v moči),
• poporodní deprese

Dalším specifickým preventivním opatřením je užívání kvalitních probiotik v těhotenství (a při kojení), protože probiotické bakterie osídlují střevo miminka už při porodu. Tedy stav mikroflóry maminky ovlivňuje stav mikroflóry miminka. Proto i způsob porodu (vaginální nebo Císařský řez) stejně jako složení matčiny mikroflóry má vliv na složení a kvalitu střevní mikroflóry novorozence. Při porodu císařským řezem ke kolonizaci dítěte dochází prostřednictvím matčiny kůže (nikoli kontaktem s poševní sliznicí) a skladba bakterií je tedy odlišná.

Je tedy důležitý nejen způsob porodu (žádoucí je vaginální, ideálně přirozený porod s následným přiložením miminka k prsu), ale také zdravá mikroflóra maminky, proto všem těhotným ženám vřele doporučuji užívat probiotika už v těhotenství a dát si i dalšími opatřeními střevní mikroflóru „do pořádku“.

Mezi další preventivní opatření je i to, že o riziku atopie budete informovat pediatra a v případě nutnosti podat umělé mléko místo kojení vybrat hypoalergenní / hypoantigenní /hydrolyzované mléko buď ve spolupráci s pediatrem či ještě lépe s imunologem-alergologem.

3. Mám dítě s atopickým ekzémem a mastičky nepomáhají, jak mám postupovat? Co jsou první kroky léčby?

Vždy záleží na věku a tíži ekzému, ale jelikož atopický ekzém ve většině případů začíná u kojenců a je z 90% projevem potravinové alergie, začala bych pátrat tam a i ve stravě bych dělala hlavní opatření.

• kojení – výhradní do ukončeného 6.měsíce (u prospívajících) a pak i nadále při zavádění příkrmů minimálně do konce 1.roku věku, ideálně do 2 let, pokud nejsou důvody (ze strany maminky či dítěte) k ukončení kojení.
• V případě, že je nezbytné být na UM, tak zjistit, jestli ekzém vznikl krátce po jeho nasazení/výměně atd. Vybrat UM ve spolupráci s imunologem-alergologem, event. pediatrem, minimálně hypoalergení či hypoantigenní či ještě více naštěpené.
• kojící maminka musí vysledovat, co z její stravy mohlo dítěti vadit a vyřadit primárně jasně dráždivé a alergizující potraviny a pak postupně po zklidnění ekzému zavádět. Tak se postupuje u dětí bez příkrmů a více méně i těch, které už s příkrmem začaly. Proto při zavádění příkrmů obecně doporučuji dávat 7 dní jednu a tu samou potravinu, aby bylo možné zjistit, která potravina průjem, vyrážku, bolesti bříška způsobila.

Další hlavní opatření by byla:

• denně probiotika a vitamin D3 ve vyšší dávce (já dávala kojencům 3 kapky denně místo 1), event. omega-3 u kojící maminky i dítěte
• chránit dítě před chemií všeho druhu (potraviny, kosmetika – vybrat certifikovanou přírodní kosmetiku, prací gely pro miminka bez vůně, bez aviváže, při praní 1x máchání navíc, pokud možno bez léků, s očkováním vyčkat minimálně do zklidnění ekzému)
• koupat jen 1-2x týdně s olivovým olejem a ovesnými vločkami (Top natur ovesná koupel), bez mýdla či sprchového gelu, jen rychlá koupel 3 minuty (ne ve velmi teplé vodě) a do 3 minut poté namazat emolienciem (než vyberete můžete zkusit bio panenský za stupena lisovaný kokosový olej),
• mazat pokožku několikrát denně dle potřeby (možno při přebalování) – konkrétní tipy dávám maminkám v e-Booku „Jak vyléčit atopický ekzém u miminka“, který je ale určený i pro větší děti i s tipy pro dospělé
• oblékat dítě a být v kontaktu jen se 100% bavlnou, nehtíky stříhat na krátko a udržovat čisté ručky, aby si dítě škrábáním nezaneslo do ložisek infekci
• plenky pro alergiky-atopiky – já měla nejlepší zkušenost s MonPeri, Eco by Naty, Moltex

4. Kdy je dobré nasadit dítěti probiotika v doplňcích stravy a jak dlouho je užívat?

Obecně doporučuji probiotika užívat všem dětičkám i dospělým, protože 80% imunity sídlí ve střevech a střeva jsou takový náš druhý mozek. Atopikům je doporučuji všem, bez ohledu na stav ekzému. A pokud jde o děti obecně, tak probiotika bych doporučila těmto skupinám dětí:

• nedonošeným a předčasně narozeným novorozencům
• dětem, které trápí kolika, průjem či zácpa a další střevní potíže
• nekojeným dětem (přidávat probiotika do umělého mléka) a velmi dobrý vliv má i v období zavádění příkrmů
• dětem rodičů-alergiků pro snížení rizika alergie a ekzému u dítěte (podávání probiotik mělo v kontrolované studii pozitivní vliv na redukci příznaků potravinových alergií u dětí s atopickým ekzémem – , což mohu osobně potvrdit – a alergií na kravské mléko)
• dětem narozeným císařským řezem
• nemocným (chronicky i akutně a při a po užívání ATB)

A pokud jde o maminky, tak určitě je doporučuji těm se zdravotními potížemi
(gynekologickými, trávicími, imunitně-alergickými, kožními, respiračními, psychickými, diabetem, obezitou, vysokým cholesterolem…), při a po užívání antibiotik, nezdravou stravou a žijícím ve znečištěném prostředí (průmyslové oblasti…).

Probiotika doporučuji užívat denně dlouhodobě (min. 6 měsíců až trvale, dle potřeby a tolerance).

5. Jsou určité kmeny probiotik při atopickém ekzému vhodnější než jiné?

Nejprozkoumanější a nejrozšířenější jsou probiotika s kmeny typu lactobacillus (acidophilus nebo rhamnosus) a bifidobakterium. V probioticích pro miminka je takřka vždy obsažen L. rhamnosus. Výzkum jednotlivých kmenů stále probíhá. Jasné ale je, které kmeny jsou nejvhodnější např. u intolerance laktózy nebo které snižují pronikání toxinů do organismu střevem.

• L. acidophilus – zvyšuje vstřebávání živin, pomáhá při průjmu a snižuje intoleranci laktózy
• B. longum – zvyšuje imunitu, zvyšuje zachycování toxinů
• B. bifidum – zajišťuje normální trávení mléčných výrobků, které ve stáří klesá; zlepšuje využití živin
• L. rhamnosus – prevence cestovatelských průjmů (Salmonella, Shigella, Listeria, Clostridium)
• L. plantarum – snižuje růst bakterií, zvyšuje imunitu, snižuje pronikání toxinů a reguluje peristaltiku
• Streptoccocus thermophilus – zlepšuje trávení mléčných výrobků
• Saccharomyces boulardi – snižuje průjmy různého původu a je velmi vhodný při užívání antibiotik

Doplnění MUDr. Kláry Lazarchick: s L.rhamnosus bylo provedeno několik studií a má prokazatelně ochranný účinek vzhledem k výskytu atopického ekzému.

Třeba konkrétně tato studie z Nového Zélandu, kde těhotné ženy s rizikem vzniku atopie u dítěte dostávaly L.rhamnosus (9×10(9)/den) od 35.týdne těhotenství do 6 měsíců po porodu (pokud kojily) a děti dostávaly probiotika od narození do dvou let.
Výskyt atopického ekzému u těchto rizikových dětí to pak snížilo ve věku 2-4 roky na polovinu! Vypadá to, že ochranný efekt pak přetrvával u dětí do šesti let.

Vždy si tedy pohlídám, aby probiotika l.rhamnosus v doporučené dávce obsahovala.  Má totiž vliv i na jiné věci než jen atopický ekzém. Zároveň je ale dobré doplnit i další kmeny a ozdravit celkovou skladbu mikrobiomu.

6. Jak vybrat kvalitní probiotika?

1.) Dostatečně vysoké a jasně uvedené CFU (jednotky tvořící kolonii): Nejlepší je CFU 0,5 – 20 miliard a ideálně 1 miliarda bakterií na 1 bakteriální kmen. Jedna dávka obvykle obsahuje 0,5 – 10 miliard CFU denně pro děti a 1 – 20 miliard pro dospělé. U zdravých lidí by měla stačit 1 miliarda CFU, ale u lidí se zdravotními potížemi je třeba dávka vyšší (5 – 10 miliard).

2.) Přesně uvedené spektrum bakteriálních kmenů: Nejužívanější jsou Lactobacillus (L.), Bifidobacterium (B.), Enteroccocus a kvasinky (Saccharomyces Boulardi), Streptoccocus thermophilus, Bacillus coagulans…

poznámka MUDr. Lazarchick: doporučuju pohlídat si, že je obsažen (i) Lactobacillus rhamnosus

Lepší je, pokud výrobek obsahuje více kmenů než velkou dávku jednoho druhu, ale u výrobků určených pro novorozence a malé kojence naopak může stačit i 1 bakteriální kmen. Pokud je ale ve výrobku více jak 20 kmenů, bývá to podezřelé a nákup takového výrobku můžou být vyhozené peníze.

3.) Účinné až do expirace: Musí být zaručena aktivita a účinnost bakterií po celou dobu použitelnosti výrobku. Probiotika je nutno chránit před teplem, vlhkostí a světlem – některé musí být přímo uchovávány v lednici. Toto by mělo být uvedeno.

4.) Kvalitní výrobce:  Uvedeny veškeré potřebné údaje o CFU, seznam kmenů, věk, od kterého je možné výrobek užívat (příp. vhodnost užívání v těhotenství a při kojení), kompletní popis všech aditiv (pomocných látek i složení kapsle) – ideální je samozřejmě, aby výrobek neobsahoval žádná aditiva (např. barvivo oxid titaničitý).

7. V jaké formě dávat probiotika dětěm?

Záleží na věku a toleranci (miminka/dítěte i maminky, co je pro ní pohodlné a „košer“). U malých miminek jsou ideální kapky, další možností je vysypávací kapsle či prášek, ten se může po kousíčkách nasypat dítěti do pusinky, slízat z prstu či přímo prsu při kojení, příp. nasypat do odstříkané mléka/UM. U starších dětí možno nasypat do vlažného jídla (mléka, jogurtu, ovocného příkrmu).
Batolata a větší děti mohou mít i žvýkací pastilky či probiotické „gumídky“ a velké děti samozřejmě polykací tablety/kapsle.

8. Je dobré při atopickém ekzému dodržovt úplnou dietu u prokázaných intolerancí, případně jak dlouho?

Nebo je vhodné zavádět opatrně do stravy i problematické potraviny?

Obecně lékaři doporučují vyloučit ze stravy, resp. vůbec nezavádět jen ty potraviny, u kterých je prokázaná intolerance/alergie. Se zavedením takových potravin v pozdějším věku je to individuální. U potravin jako je mléko nebo vaječný bílek alergie kolem 3.roku věku mizí a pod vedením alergologa je možné potravinu zavést.

Např. u našeho Vildy byla v 6.měsících prokázána alergie na bílek (sám ho tedy vůbec nedostal) a já ho vysadila ze své stravy (vejce obecně; kojila jsem), poté se ekzém zlepšil do pár dní/týdnů. Následně jsem podle pokynů alergologa vejce opatrně zkusila vrátit do stravy, a i přesto se ekzém dál zlepšoval. Vilda ochutnal vejce poprvé v 1,5 roce a bylo to bez potíží. U potravin jako jsou ořechy či lepek alergie nemizí a je třeba dodržovat příslušnou dietu s vysazením těchto potravin trvale.

Při zavádění potravin u atopika (ale i dítěte obecně; moc jsem nevypozorovala, že by lékaři jednali u atopika opatrněji, tedy až na osvícené lékaře) lékaři nedoporučují primárně se některým potravinám vyhýbat a doporučují využít imunologické okno mezi ukončeným 4.-7. měsícem věku (u všech dětí, nejen u atopiků), tedy vyzkoušet kousek lepku a dalších, snad i alergizujících potravin typu jahod, jakožto prevence později vzniklé alergie.

Já osobně se s tímto neztotožňuji a všem dětem, zvláště atopikům-alergikům, doporučuji zavádět potraviny postupně, pomalu, opatrně, každou novou potravinu podávat 7 dní a teprve pak dát další, aby bylo možno spolehlivě zjistit, která potravina zhoršení způsobila. Tak má nezralý trávicí systém dost času si na nový typ stravování zvyknout a netrápí ho zažívací potíže. Dále doporučuji do roka věku se vyhnout dráždivým a alergizujícím potravinám (jen s vyzkoušením lepku v imunologickém okně po 6.měsíci věku souhlasím, ale je třeba zdůraznit, že jde o vyzkoušení, nikoli zavedení a trvalé podávání).

Mezi ty alergizující a dráždivé typy ovoce a zeleniny patří citrusy, ananas, kiwi, chloupkaté zahradní ovoce (jahody, maliny, rybíz, angrešt), papriky, rajčata, celer, kyselé zelí a pikantní, nakládaná zelenina… Některým atopikům ekzém zhoršuje mrkev.

9. Doporučuješ u dětí s atopickým ekzémem přísné diety?

Opět záleží na tíži ekzému.
Doporučuji kojící mamince, aby vysadila ze stravy dráždivé ovoce a zeleninu, nebo je
konzumovat opatrně a v menším množství. Vysadit sladkosti (čokoláda, skořice, med…), éčka a průmyslově zpracované potraviny (konzervy, kečupy, hořčice, uzeniny…), kořeněná jídla (kari, chilli, paprika…), plísňové sýry.

Mezi nejčastější alergeny způsobující atopický ekzém (atopický ekzém u malých dětí bývá z cca 90 % způsoben potravinovou alergií) patří mléko, vaječný bílek, ořechy a lepek, takže primárně vysadit toto, obvykle postupně: ořechy nejíst (bez těch se obejdeme), vysadit vejce ve všech formách i v těstovinách a čekat na odezvu na pokožce a trávení dítěte a pak třeba po 3-7 dnech znovu zavádět a sledovat odezvu. Pak zkusit vysadit mléčné výrobky na 3 dny a opět sledovat. Nedoporučji vysadit vše naráz, protože pak je těžké sestavit jídelníček, který mamince dodá dostatek živin a energie, kterou při kojení a péči o miminko potřebuje více než dost.

Při zavádění potravin v rámci prvních příkrmů doporučuji:

• do 1. roku věku zavádět jen nealergizující a nedráždivé (alergizující a dráždivé i zvyšují svědivost kůže) druhy potravin. Pokud jde o ovoce a zeleninu: jablko, hruška, banán, borůvky, avokádo, hrozno, meloun, brambory, mrkev (ta někdy vadí), dýně, červená řepa, cuketa, brokolice, květák…
• maso kolem 8.měsíce
• pečivo po 10.měsíci
• jogurt bio bílý bez aditiv a škrobů až kolem 11.měsíce věku
• vejce jsem u svých dětí dávala až v roce věku, rozhodně nejdříve jen žloutek
• ryby kolem 1,5 roku
• kořeněná jídla, pochutiny typu kečupu, med a různých prefabrikovaných potravin vyčkat ke 3.roku i déle
• pozor na cukr a sladké obecně (má negativní vliv na střevní mikroflóru), to ekzém a svědění zhoršuje, takže tomu se vyhněte
• u starších dětí pozor na barviva, chemiii a další konzervanty v potravinách, pochutiny a dráždivé koření – vždy záleží na tíži ekzému a toleranci

10. Co si myslíš o GAPS dietě?

poznámka MUDr. Lazarchick: GAPS dieta (Gut And Psychology Syndrome Diet) je
terapeutická dieta, která se používá k léčení střevních onemocnění, zánětů, autismu, ADHD, depresí, úzkostí a také autoimunitních onemocnění. Autorkou diety je britská lékařka Natasha Campbel-McBride. Jedná se o velmi přísnou dietu, která má 6 fází, zjednodušeně je možné říci, že se ze stravy odstraní obiloviny, škrobová zelenina a rafinované cukry a nahradí se lépe stravitelnými potravinami.

S GAPS dietou v zásadě souhlasím, jen bych byla opatrnější u jednotlivých druhů ovoce a zeleniny, kdy třeba papriky, rajčata, citrusy, zahradní chlupaté ovoce bych nedávala, stejně tak syrová vejce, ale vysazení/minimalizace průmyslových sacharidů (a tím i cukru), obilovin (tedy i bílého pečiva) je určitě přínosné. GAPS má 6 fází, přičemž ta první je nejpřísnější, a obdivuji každého, kdo ji dokáže, a zvláště u dítěte, dodržet.

Obecně ale nejsem velký příznivec přísných diet, kdy se vyřadí „všechny“ např. obiloviny, ale spíše bych vyřadila nezdravé formy u dané skupiny potravin. Pokud to člověku vyhovuje, tak výborně, ale strava by měla být příjemná část dne, ne stres, protože ten (nejen) atopický ekzém zhoršuje.

11. Jaká lokální léčba je vhodná?

Pro atopika je typická řada změn přímo ve stavbě a činnosti kůže (porucha její bariérové funkce) a nervově reflexní pochody probíhají taktéž odlišně. Výsledkem je pokožka reagující přehnaně a neobvykle na běžné podněty (hyperreaktivita).
Kůže ekzematika ztrácí schopnost zadržovat vodu, mohou se v ní tvořit trhlinky, kterými do kůže pronikají alergeny a dráždivé látky z prostředí (proto je třeba pečlivě vybírat kosmetiku). Atopik má navíc vrozeně snížený práh pro svědění.

Obecně při výběru lokálních prostředků a kosmetiky doporučuji minimalizovat chemii a léky, protože k ní je atopik zvláště citlivý a jeho pokožka reaguje přecitlivěle a navíc je více propustná pro látky, se kterými se dostává do styku, a ty se pak dostávají přímo do organismu, protože pokožka atopika nefunguje jako ochranná bariéra tak dobře, jako u zdravých.

Veškerou kosmetiku a drogerii včetně prášku na praní doporučuji používat certifikovanou přírodní a vždy ji vyzkoušet na malé části pokožky a vyčkat 1-2 dny, zda nedojde k alergii či zhoršení ekzému.

Výběr emoliencia (zvláčňovacího krému) není jednoduchý, protože každému dítěti může vyhovovat něco jiného (např. co pomáhalo staršímu, nevyhovovalo mladšímu synovi).
Mě se osvědčilo několik přírodních produktů, které najdete v e-Booku „Jak vyléčit atopický ekzém u miminka“ (namátkou Cannaderm Robátko, Konopná mast Medpharma…), ale s maminkami často postupujeme tak, že mi v rámci konzultací napíší, jak ekzém vypadá a pošlou fotku různých ložisek a vybíráme na různé typy projevu různou péči a na zdravou část pokožky také jinou.

Pro začátek, než najdete vhodný prostředek doporučuji začít/zkusit bio panenský kokosový olej za studena lisovaný. Žádný speciální, ale ten, který používáte v kuchyni – je super na smažení sladkých jídel, běžnou konzumaci jako zdravé mlsání nebo péči o pokožku. Obsahuje mimo jiné i omega-3 mastné kyseliny, kterých má pokožka atopiků nedostatek, a právě ty jsou potřeba pro vláčnost pokožky.

U atopiků koupat bez mycích přípravků (sprchových gelů/mýdel) jen čistou vodou, protože miminka se např. nepotí a není tedy potřeba tyto přípravky používat. Do vody přidávat olej (olivový, konopný – stačí ty používané při vaření) a odvar z ovesných vloček od Topnatur.

12. Jsou nějaká speciální opatření, která by maminky dětí s AE měly dodržovat?

Opatření a zásad je celá řada a o některých už byla řeč – stravovací, režimová, péče o pokožku a koupání, doplňky stravy, koupele léčivé (i přírodní!), Schusslerovy soli, homeopatika, solné jeskyně, léčivé oleje, pravidelná detoxikace, bezpečně očkovat, pozor na koníčky (modelína, barvy, hraní v písku a hlíně, v bazénu, srst zvířat…), pobyt u moře, lázeňská léčba (na tu se často zapomíná, ale indikováno lékařem je to až u těžkých ekzémů; jinak ale možno jako samoplátce či příspěvkově), a u těžších ekzémů i specifická léčba (pasty, masti, léčebné koupele) a v nejhorších případech i kortikoidy, ale jen krátkodobě na cca 3 dny. Rozhodně kortikoidy nedoporučuji dávat jako léčbu první volby, jak to ale obvykle v praxi bohužel bývá.

Kortikoidy jsou určeny jako SOS léčba, která účinkuje rychle, ale má řadu nežádoucích účinků a ekzém neléčí, „jen“ potlačuje příznaky, bohužel stejně jako většina jiných prostředků, které lékaři doporučují. Přírodní léčba založená na opatřeních, doplňcích stravy apod. ekzém ve velké většině případů (krom těch těžších) vyléčí nebo minimalizuje tak, že to pacientka neomezuje. Všechna komplexní opatření jsem sepsala do e-Booku.

13. Dá se zbavit mastí, léků a kortikoidů i u dětí s těžkým ekzémem?

V medicíně je všechno možné a u mých dětí to tak bylo, ale je to běh na delší trať, zvláště u těžších ekzémů. U dětí s lehkým ekzémem není třeba dodržovat tolik opatření, ale u těch s těžkým je třeba jich dodržet maximum a být přísnější a vytrvalý. Opatření ale nejsou nijak drastická, maminky obvykle nemají problém ta hlavní dodržet, protože záhy vidí efekt.