Video kurz Kolo roku

Traduje se, že bylinky mají v období slunovratu díky slunci největší sílu, jsou nejvíc účinné. Proto je dobré kolem slunovratu bylinky sbírat a nasušit do zásoby.
Podle pověstí je zapotřebí nasbírat přesně devět druhů kvítí z devíti různých míst. Sbíralo se v podvečer, o půlnoci a nebo brzy ráno a dívky se při sběru nesměly ohlédnout.

Dnes si můžete s dětmi tradice upravit - i malá kytička bylinek donesených z procházky udělá dětem velkou radost. Můžete si z nich připravit čaj, ozdobit jídlo a nebo připravit ochranný amulet - sušené bylinky nasypte do malého pytlíčku, zašijte nebo zavázejte na šnůrku. Pytlíček si může dítě dát pod polštář pro hezké sny a nebo si ho může vzít s sebou třeba na tábor a vždycky si na vás vzpomene, když k němu přivoní:-)

Druhy bylin, které se v tuto dobu sbíraly, se lišily v každém kraji, ale sbírat nyní můžete třeba třezalku, pelyněk, dobromysl, heřmánek, mateřídoušku, devětsil, šípkovou růži, sedmikrásky, diviznu, řebříček, lipové květy nebo černý bez.

Z bylin a květin si můžete také uplést věnečky a hrát si na víly, nebo věnečky poslat po vodě.

Společně posbírejte přírodní materiály a vytvořte na zemi velkou mandalu ve tvaru slunce – z listů, květin, kamínků, semínek. Samotný sběr přírodnin už může být součást rituálu. Můžete si povídat, proč je pro nás Slunce důležité. 

Na zemi (nebo na látce/kartonu) si vyznačte střed mandaly – třeba položeným květem nebo kamenem.
Postupně skládejte kolem středu jednotlivé vrstvy – paprsky, kruhy, spirály. Děti můžou tvořit spontánně nebo jim můžeš pomoci tvořit strukturu.
Každý prvek může nést přání – květinu s přáním lásky, kamínek pro klid, pírko pro svobodu...
Nakonec se ztište a chvíli mandalu jen pozorujte. Můžete si k ní sednout, zazpívat, poděkovat nebo si něco hezkého navzájem říct.

Mandalu můžete nechat na místě jako dar pro Zemi – nebo ji rozebrat s úctou a jednotlivé části vrátit do přírody.

Varianta pro nejmenší je vytvořit sluníčko z barevného papíru nebo ho namalovat. To si pak můžete vystavit na oltář jako připomínku toho, že slunce je na vrcholu sil.

K oslavám letního slunovratu tradičně patří zapalování ohňů. Se staršími dětmi si můžete zapálit slavnostní oheň, povídat si o kouzlu slunovratové noci, do ohně pošeptat přání nebo v něm spálit to, co už nepotřebujete. Pro pevné zdraví se dříve ohně přeskakovaly - varianta s dětmi může být, že oheň třikrát obejdete a přitom prosíte o ochranu, očistu nebo právě o zdraví.

Oheň bez ohně
Pokud nemůžete zapálit skutečný oheň, vytvořte si „ohnivý kruh“ z oranžových a červených látek nebo šátků. Můžete pak kolem ohně tančit, zpívat a konec konců ho i přeskakovat.

Voda je důležitou součástí oslav letního slunovratu. Voda nás zve ke zchlazení, zpomalení a očištění. Voda léčí, nese přání a odplavuje staré. Právě teď je ideální čas ji vnímat jako dar a rituálně s ní pracovat – i s dětmi.

Se staršími dětmi můžete vyrazit k řece, potoku nebo jezírku. Přineste si s sebou květiny, bylinky nebo lístečky a každý může položit na hladinu své přání – za radost, zdraví, lásku, odvahu… Dívejte se, jak voda vše unáší a bere s sebou.

Můžete si také omýt ruce nebo nohy jako symbolickou očistu – smýt vše staré, co už dál nechcete nést.

Koupání při slunovratu (i symbolické) se považovalo za posvátné – přinášelo zdraví, mládí a štěstí.

 Nemáte zrovna možnost jít k vodě?

Vytvořte si malý domácí oltářek s miskou vody. Děti do ní mohou vhodit okvětní lístky, kamínky nebo mušličky a k tomu říct své přání nebo poděkování.

Můžete také s dětmi mluvit o důležitosti vody, o problematice čistoty vody a nebo jít rovnou spolu vyčistit studánku v lese.

Připravte si „sluneční elixír“ – do karafy dáte vodu, pár květin, citron, mátu a necháte ho nabíjet sluncem. Děti ho pijí s představou, že spolu s vodou pijí i sluneční sílu.
Případně nechejte sluncem nabít čistou vodu (naši předkové nechávali vodu na slunci v den slunovratu v pravé poledne - třeba do odpoledne nebo do večera), ve které se pak můžete vykoupat, nebo jí zalít květiny a tím jim předat sílu sluníčka.

Venku si hrajte – schovávej se do stínu a utíkej do slunce. Dítě běhá mezi světlem a stínem podle toho, jak zavoláš: „Slunce!“ nebo „Stín!“ Můžete si k tomu vymyslet tanec, rýmovačku nebo i ztišený moment, kdy se jen v tichu vnímá rozdíl. Mluvte o tom, že ke světlu neodmyslitelně patří i stín. Jedno není bez druhého.

💡 Cíl: Pomoci dětem vnímat rozdíly v teple, světle, chladu – světlo i stín nejsou dobré ani zlé. Oba jsou součástí života.

 Kde v těle dítě cítí svoje vnitřní slunce (zdroj síly)? Jak vypadá? Co říká? Kdy to slunce uvnitř září nejvíc? A co ho někdy zastíní?

Dítě si může svoje vnitřní slunce nakreslit, nebo také vybrat jedno slovo (vlastnost), které chce v sobě pěstovat jako své „letní světlo“ – radost, hravost, síla, odvaha, trpělivost, empatie, laskavost...

Vytvořte lucerničky z průhledných skleniček nebo sklenic - sklo potřete lepidlem a obalte krepovým papírem v barvách slunce. Můžete různě vrstvit, ať působí jako zapadající slunce nebo ohnivá mandala. Zapalte v nich večer čajovou svíčku jako poctu světlu.

Můžete uspořádat lucernový průvod po zahradě nebo dvorku, se staršími dětmi se vydat do lesa nebo jen položit lucerničku na okno. 

Naplánujte malou procházku do lesa, zahrady nebo parku – může to být i kruh na zahradě nebo symbolická „cesta“ po bytě.

Na cestě můžete:

hledat stopy víl (např. třpytky, pírko, kapku rosy, barevný kamínek, zvláštní list),
poslouchat vílí zpěv (ptáky, šumění stromů),
nechat víle dárek – např. květinu, kousek ovoce, lístek s přáním, nebo jen laskavost (obejmi strom, pohlaď trávu),
nebo psát dopis víle noci a uložit ho pod kámen či do dutiny stromu.